Křížová cesta totality
Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.
více ...
Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.Žili jsme uvnitř historie. Duchovní klima prostředí, v kterém jsme vyrůstali, chráněni rodiči a rodinou, bylo naplněno strachem, nejistotou a předstíráním. Byli jsme už jako děti připravováni na dvojí metr vnímání reality a chování doma a venku. V téhle době doopravdy šlo o život, a naši rodiče si nemohli dovolit otevřeně mluvit s námi o svých prožitcích a názorech. Bylo to tak v nich hluboko, že to zůstalo většině z nich jako tabu do konce života.