Hledal vévodu a našel chlapce (Nové Noviny 13. 2. 2004)
Chrám Nanebevzetí P. Marie, který je dominantou kartuziánského kláštera ve Valdicích, se z vězeňské výrobní haly mění ve zcela ojedinělou výstavní síň. Věznice tam hodlá zřídit stálou expozici a prostory pro koncertní činnost. Koncem února se tady uskuteční mimořádná vernisáž a pietní setkání k uctění památky obětí třicetileté války za účasti biskupa Dominika Duky. Pozvánku k návštěvě do barokní památky za přísně střeženým plotem obdrží zhruba šedesát lidí.
„Interiéru kostela se snažíme maximálně vrátit jeho původní podobu a počítáme s jeho využitím pro kulturní, společenské nebo výchovné účely,“ sdělil ředitel věznice Karel Kocourek. První akcí, která se zde uskuteční , bude unikátní výstava obrazového cyklu malíře Michaila Ščigola A. V. E. Valdštejn aneb Barokní sny Albrechta Václava Eusebia. Součástí vernisáže bude také koncert skupiny Ritornello a pozvaní účastníci vzpomenou obětí třicetileté války, jejichž památku uctí modlitbou. Program se uskuteční 25. února, tedy přesně na den, kdy před 370 lety zemřel v Chebu násilnou smrtí frýdlantský vévoda.
„Nejde jen o rehabilitaci kostela, ale i osoby Valdštejna. Je to taková duchovní alegorie jeho návratu do míst, kde si přál navždy spočinout,“ konstatuje jeden z iniciátorů projektu Jaromír Gottlieb, ředitel regionálního muzea.
Soubor Ščigolových obrazů bude v kostele umístěn čtyři měsíce a časem by ho mohla vystřídat například stálá expozice o historii valdických kartouz, které už téměř půldruhé století slouží jako nápravné zařízení.
Mobiliář kostela byl vystěhován v roce 1953 do okolních farností a v budově vznikla třípodlažní dílna pro zhruba dvě stě vězňů. „Podlaží jsou již vybourána. Je zde prázdný prostor, do kterého bychom chtěli umístit lavice a pár obrazů,“ říká Kocourek. K již dokončenému stavebně historickému a architektonickému průzkumu zbývá podle ředitele ještě restaurátorský průzkum. Bez něho jinak není možné provést novou vnitřní omítku. Podle zástupce ředitele Milana Bímy má věznice představu, k čemu by mohl rozlehlý sakrální prostor sloužit a jak by měl být uspořádán. Jedinou podmínkou je dostatek peněz. Například prostor zadního traktu bude využíván i k různým koncertům, které pro odsouzené pořádá Armáda spásy nebo samotní umělci v době Vánoc a dalších svátků.
„Postupně se nám daří obnovovat i další části historického komplexu. Celý areál kartouzského kláštera je památkou první kategorie, bohužel většina objektů byla po roce 1990 v zdevastovaném stavu. Zejména v posledních letech se do nich investovalo značné množství prostředků. Snažíme se dědictví předků udržovat a zároveň budovat věznici moderního typu,“ konstatuje ředitel. Připomněl, že došlo například k opravě střech a věže kostela, odkud byl odstraněn skelet několikatunového kulometného hnízda z války. Jedním z posledních kroků bylo stržení dvou výškových komínů, které narušovaly panorama barokní krajiny na Jičínsku.
Chrám Nanebevzetí P. Marie, který je dominantou kartuziánského kláštera ve Valdicích, se z vězeňské výrobní haly mění ve zcela ojedinělou výstavní síň. Věznice tam hodlá zřídit stálou expozici a prostory pro koncertní činnost. Koncem února se tady uskuteční mimořádná vernisáž a pietní setkání k uctění památky obětí třicetileté války za účasti biskupa Dominika Duky. Pozvánku k návštěvě do barokní památky za přísně střeženým plotem obdrží zhruba šedesát lidí.
„Interiéru kostela se snažíme maximálně vrátit jeho původní podobu a počítáme s jeho využitím pro kulturní, společenské nebo výchovné účely,“ sdělil ředitel věznice Karel Kocourek. První akcí, která se zde uskuteční , bude unikátní výstava obrazového cyklu malíře Michaila Ščigola A. V. E. Valdštejn aneb Barokní sny Albrechta Václava Eusebia. Součástí vernisáže bude také koncert skupiny Ritornello a pozvaní účastníci vzpomenou obětí třicetileté války, jejichž památku uctí modlitbou. Program se uskuteční 25. února, tedy přesně na den, kdy před 370 lety zemřel v Chebu násilnou smrtí frýdlantský vévoda.
„Nejde jen o rehabilitaci kostela, ale i osoby Valdštejna. Je to taková duchovní alegorie jeho návratu do míst, kde si přál navždy spočinout,“ konstatuje jeden z iniciátorů projektu Jaromír Gottlieb, ředitel regionálního muzea.
Soubor Ščigolových obrazů bude v kostele umístěn čtyři měsíce a časem by ho mohla vystřídat například stálá expozice o historii valdických kartouz, které už téměř půldruhé století slouží jako nápravné zařízení.
Mobiliář kostela byl vystěhován v roce 1953 do okolních farností a v budově vznikla třípodlažní dílna pro zhruba dvě stě vězňů. „Podlaží jsou již vybourána. Je zde prázdný prostor, do kterého bychom chtěli umístit lavice a pár obrazů,“ říká Kocourek. K již dokončenému stavebně historickému a architektonickému průzkumu zbývá podle ředitele ještě restaurátorský průzkum. Bez něho jinak není možné provést novou vnitřní omítku. Podle zástupce ředitele Milana Bímy má věznice představu, k čemu by mohl rozlehlý sakrální prostor sloužit a jak by měl být uspořádán. Jedinou podmínkou je dostatek peněz. Například prostor zadního traktu bude využíván i k různým koncertům, které pro odsouzené pořádá Armáda spásy nebo samotní umělci v době Vánoc a dalších svátků.
„Postupně se nám daří obnovovat i další části historického komplexu. Celý areál kartouzského kláštera je památkou první kategorie, bohužel většina objektů byla po roce 1990 v zdevastovaném stavu. Zejména v posledních letech se do nich investovalo značné množství prostředků. Snažíme se dědictví předků udržovat a zároveň budovat věznici moderního typu,“ konstatuje ředitel. Připomněl, že došlo například k opravě střech a věže kostela, odkud byl odstraněn skelet několikatunového kulometného hnízda z války. Jedním z posledních kroků bylo stržení dvou výškových komínů, které narušovaly panorama barokní krajiny na Jičínsku.